Meditace je stav mysli…
Přesněji řečeno, je to jeden z možných stavů naší mysli. Podobně jako pozornost, únava nebo stres. A určitě to nejsou všechny možnosti, řekl bych, že každý náš jednotlivý pocit pomáhá navodit svůj odstín stavu mysli… Ať už jsou to pocity či vlastnosti vnímané námi spíše nelibě (např.strach, závist, žárlivost, nenávist, vztek) nebo ty, které vnímáme kladně (láska, čest, odvaha, moudrost, svoboda apod.) Meditace je stav zklidnění, utišení mysli, tedy je odrazem MÍRU, pocitu, který je rovněž součástí každého z nás.
Při meditaci se dostáváme do stavu, kdy jako bychom plynuli s proudem, který myšlenky přináší, ale my se myšlenek nechytáme a necháváme je kolem nás proplouvat – jak se objeví, tak se i bez povšimnutí vzdálí. A přesto nemáme pocit neexistence, spíše naopak – vnímání našeho bytí dostává jasnější obrysy (bez cizích vlivů)… Můžeme jí docílit buď rozprostřením – nebo lépe rozpuštěním – v prostoru (podobně jako když se na fotoaparátu rozostří ohnisko objektivu) – nebo zkoncentrováním pozornosti do jednoho bodu (jako když na ten samý foťák nasadíte teleobjektiv a zaostříte bod ve velké vzdálenosti). Vlastně obojí najednou – rozpouštíme naši vnější bdělost a zaostřujeme na tu vnitřní, která nám umožňuje propojit a sjednotit se s vyššímy aspekty našeho JÁ. Meditace může mit různou hloubku, záleží na tom, jak často se jí věnujeme i jakou techniku používáme. Meditovat můžeme samostatně i ve skupině, moje osobní zkušenost je, že skupinové meditace jsou mnohem účinnější. Jako při všech činnostech se zde projevuje synergický efekt – celek je víc, než součet jeho částí – to platí i o energiích, které při meditacích generujeme.
Někteří lidé mají pocit, že meditovat neumí, že něco takového je jim naprosto vzdálené. Ale není těžké jim toto přesvědčení vyvrátit. Určitě každý z nás zažil někdy stav, kdy se přistihl nebo byl přistižen jak „nepřítomně“ kouká kamsi skrze přítomné hmotno. Jednoduše jsme ztratili koncentraci a zájem o dění kolem nás… a naše mysl kamsi odplula. Nebo si stačí uvědomit, že bez stavu vnitřního zklidnění a koncentrace bychom se nemohli vyprazdňovat. I to je jedna z přirozených forem meditativního stavu.
Meditačních technik je celá řada – meditovat můžeme při práci, která nás baví anebo je naopak jednotvárná. Při hudbě, zpěvu nebo jiných tvůrčích činnostech. Patří sem i pronášení a zpěv modliteb či manter – každý náboženský nebo duchovní směr má svůj způsob a bezesporu každý, kdo má zájem, si ten „svůj“ najde. Meditace mohou být tematicky zaměřené, vedené terapeutem nebo mají svůj stanovený postup, který meditující dopředu zná a během meditace jej dodržuje.
Osobně provádím a vedu tři typy meditací –
OSHO meditace
Shamballa terapie
Meditace je účinným způsobem, jak nalézt a pochopit své vlastní JÁ. A nejen to, nalezení a pochopení svého JÁ může být pouze odrazovým můstkem pro další krásnou cestu vlastní pozitivní přeměny a to v mnoha směrech. K nalezení klidu, vnitřní rovnováhy, zdraví, ujasnění si vztahu k sobě i ke svému okolí, ujasnění a upevnění svého postoje k životu i světu, nalezení smyslu života i svého poslání v něm.